Divadlo je kouzelná zem, říše fantazie, říše snů, říše, kde se všechno může stát a vše může být pravda...
Týden od soboty 20. března do soboty 27. března je oslavným týdnem divadla a divadelního světa. Co znamenají divadelní prkna pro vás? V naší rodině jsou po desetiletí nedílnou součastí života.
Čepírkovic babička s dědečkem začali pobíhat po prknech, co znamenají svět v mládí, tehdy ještě v nádherných Jaroměřicích nad Rokytnou. Stvořili několik krásných rolí a jako pár se tak ocitli nejen v životě, ale i na jevišti. Potkali se v hrách Slovácká princeska, Sto dukátů za Juana nebo C. a K. polní maršálek.
Po přestěhování na Severní Moravu se dědeček dál věnoval divadelnímu umění a byl skvělým a uznávaným hercem. Byl dlouholetým členem amatérského divadelního spolku Mahen Rýmařov a poté amatérského divadelního spolku Pradivadlo. Hrál v desítkách her jako Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Dva muži v šachu nebo Paní Savageová. Naprosto jedinečný byl v satirické hře Voskovce a Wericha KAT A BLÁZEN. Hudební roli si střihl v muzikálu Noc na Karlštejně.
K divadlu nakonec přivedl i Čepírkovic mámu. Hráli spolu bok po boku v hrách Naše městečko, Holka od jinud, Člověk z kraje La Mancha.
A nakonec si dědeček splnil sen a střihl si i režii: naprosto skvěle zrežíroval VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ, kde hrál zároveň i hlavní roli Falstaffa a pak režíroval zhudebněnou pohádku HRÁTKY S ČERTY. Tady navíc současně hrál dvojroli - slovutného loupežníka Sarka Farku a samotného vládce pekel Lucifera. Jo a mamča ... tak ta si střihla - jak jinak - roli anděla.
Naše rodinné herecké žezlo teď čeká ...
Tak a proč je vlastně tenhle týden pro divadlo tak významný?
20. března se po celém světě slaví "Světový den divadla pro děti a mládež". Slaví se od roku 2001. Cílem je upozornit na právo dětí a mladých na divadelní kulturu. Přinést divadlo dětem a mládeži a přivést je k tomuto nádhernému řemeslu. Po světě se pořádají festivaly, představení a různé akce, které se pořádají pro děti a mládež a které současně děti a mládež sami pořádají.
21. března svět oslavuje "Světový den loutkového divadla". Ne, nezapomnělo se ani na loutkáře. České loutkářské umění má u nás obrovskou tradici. Máme mnoho významných loutkařských rodin, ať už to byli Maisnerové, Kopečtí, Finkové, Dubští nebo Kočkové. Absolutně nejznámnějším českým loutkářem byl Matěj Kopecký. Je takovým loutkařským symbolem 19. století
Zajímavostí oslavy tohoto dne je, že Mezinárodní unie loutkařů UNIMA vyzve každý rok jednu významnou osobnost loutkové divadla ve světě, aby sepsala své poselství. Letos se tohoto úkolu zhostila generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay - přečtěte si její poselství.
Mimochodem, věděli jste, že naše českél loutkářství je od roku 2016 zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO?
Týden zakončuje 27. března "Světový den divadla". Slaví se již od roku 1962. Jeho smyslem je přimět divadelníky na jevištích i lidi v hledištích, aby se zamysleli nad posláním a úlohou divadla, aby vyjádřili solidaritu s divadlem, podpořili úsilí divadla v prosazování morálních a společenských hodnot, mírového soužití a vzájemného porozumění napříč národy. A to divadlo umí, divadlo spojuje.
I k oslavě tohoto dne požádá Mezinárodní divadelní ústav ITI jednu významnou světovou osobnost, aby přednesla své poselství a letos tak učinila uznávaná americká herečka Helen Mirren. Poselství se v tento den čte na všech divadelních scénách po světě, zveřejní se v tisku, rozhlase i televizi.
